VYSOKÁ CITLIVOST aneb „jsem cíťa“

Je to několik měsíců, co jsem byla v přítomnosti jedné moc milé bytosti. Při našem rozhovoru mi řekla, že si myslí, že patřím mezi vysoce citlivé osoby. Ona sama takovou osobou je. „Co to je?“ vypadlo ze mě okamžitě.

Ještě chvíli jsme rozebíraly, co to vlastně znamená a jak to vypadá.

Pár týdnů nato jsem v knihkupectví narazila “náhodou” na knihu Průvodce pro vysoce citlivé lidi od Judith Orloff. Slovo “náhodou” používám v uvozovkách záměrně.

Nemyslím si, že v životě existují náhody. Ani tohle nebyla náhoda, spíš NEnáhoda. Od tehdejšího rozhovoru jsem pojem vysoce citliví lidé měla v podvědomí. Proto moje mysl v knihkupectví narazila právě na tuto knihu.

A co že to ta vysoká citlivost je a jak se pozná?

Na začátek bych chtěla zmínit, že lidí s vysokou citlivostí je zhruba 20 % z celkové populace. Pro mě až překvapivě vysoké číslo. Přičemž každý z nás má jinou úroveň citlivosti.

Co to tedy ta citlivost je? Vyznačuje se extrémně reaktivní nervovou soustavou. To znamená, že všechny podněty z vnějšku v podobě jak pozitivní, tak negativní energie, jsou vnímány intenzivněji až velice intenzivně.

Radost je radostnější, stres je hlubší. 

„Ty jsi ale cíťa,“ slýchala jsem často jako malá. Slýchám to i teď. Cítím věci, energie, kterých si moje okolí třeba ani nevšimne. A od té doby, co jsem “cíťa” oficiálně (tedy od přečtení zmiňované knihy), se mi toto pojmenování zalíbilo.

Nese s sebou totiž spoustu zajímavostí. Někdo by možná řekl pozitiva a negativa, autorka knihy však používá příjemnější názvosloví, a to…

Výhody a výzvy

O každé z kategorií výhod i výzev bych mohla napsat samostatný článek, budu se tu proto věnovat jen těm, které se týkají i mě, a tudíž se k nim můžu osobně vyjádřit.

Mezi největší výhody řadím vysoce vyvinutou intuici. Ta mi dovoluje porozumět lidem, nahlédnout do jejich myšlenek, vidět tak trochu o krok (někdy i o skok) napřed. Pomáhá mi taky v rozhodování, ať už v osobním životě, nebo při práci s klienty. V pracovní oblasti mi vysoká citlivost umožňuje nahlédnout do nitra lidí, cítím emoce druhých a díky tomu se rozhoduji, jaké techniky použiji pro jejich téma tak, aby to bylo to pravé.

„Velmi si cení přírody a cítí se v ní jako doma. Souzní s rostlinami, lesy i zahradami a obvykle milují vodu,“ zmiňuje Judith Orloff v knize mezi dalšími výhodami. Nenapsala bych to lépe. Když se jdu projít do lesa, je to boží pocit, srdce plesá, tady jsem to já. V přírodě načerpávám spoustu “čisté” energie, přichází mi inspirace k tvorbě, uvolňuje se mi mysl. 

Kdo mě sleduje na Instagramu, tak ví, že se ráda otužuji. Při procházce v přírodě vodu vždy vyhledávám. A když najdu nějakou říčku nebo potok, ve kterém se můžu vykoupat, cítím ten příval energie.

Pojďme na výzvy, kterých je řekněme požehnaně:

Vysoce citliví lidé se snadno zahltí smyslovými podněty. Nemáme totiž tak silné obranné mechanismy při příjmu informací a energií, proto jsme nakloněni k tomu se snadno vyčerpat. 

Vyčerpání tohoto typu cítím na sobě například vždy po návštěvě obchodního centra. Kde je mnoho vjemů zrakových, čichových, spousta pohybujících se lidí s různými energiemi. Pro to, aby nedocházelo k zahlcení nebo přetížení, je dobré si dopřávat dostatek času o samotě. Ten je totiž pro citlivky velice důležitý, řekla bych nutný.

A nejen ten. Vzhledem k náchylnosti ke stresu, by citliví lidé o sebe měli pečovat po duševní stránce ještě s větší intenzitou. 

9 tipů, jak být psychicky fit, které dávám ve svém e-booku zdarma, považuji za naprostý základ pro fungování citlivek bez větších emocionálních výkyvů.

Ano, vysoce citliví lidé cítí emoce ostatních, jako by byly jejich vlastní. Ale tím, že si uvědomí svou citlivost, začnou více pozorovat, jaké pocity mají o samotě (proto je také samota tak důležitá). Zároveň dokážou rozpoznat, kdy pocity nejsou vlastní. 

Přejímání cizích emocí cítím opravdu ve velkém, a to opět v osobní i pracovní rovině. Někdy mi přijde až neskutečné, že dokážu cítit emoce na dálku.

To se mi tak jednou stalo, že jsem měla den, který byl opravdu šílený. Ve skutečnosti se nic strašného nedělo, já jsem se měla hezky, doma byl klídek, děti zlatíčka, ale já jsem stále cítila ohromnou tíži na hrudi. Tlak, který mě nutil do pláče. Vůbec jsem to nechápala, proč se mi tohle děje, vždyť je mi hezky. Den nato jsem se dozvěděla o velkém trápení a strachu, který prožívala moje mamka. Až když mi to zpětně řekla, bylo to zase jedno velké AHA.

Když mi přijde klient, který řeší svůj strach a popisuje situace, ve kterých ten strach prožívá, pokouší se o mě taky. To jsou ale momenty, které vím, že mi nepatří, proto vědomou prací dokážu ten negativní pocit oddělit a pracovat s ním jen zpovzdálí. To, že se dokážu nacítit na emoce klienta, mi ale ve skutečnosti přijde jako výhoda než jako výzva.

Možná si teď říkáte, jestli ty cizí emoce nemůžou být taky domněnky toho, jak se cítit. Když vím, že moje tělo má schopnost tohle přejímat, nedomýšlím si to někdy? Asi je to dané také úrovní citlivosti. Jak už jsem zmínila na začátku, každá citlivá osoba má odlišné vnímání; někdy jde více po povrchu a někdy je to hukot. 

Moje zkušenost je taková, že cizí emoce cítím ve svém těle. Dokážu je pojmenovat, určit, kde jsou, a dokonce rozpoznat, že nejsou moje. 

Několikrát jsem si už ověřila, zda se nejedná o domněnku, tím, že jsem se dané osoby, které emoce patřily, zeptala, co cítí.

Tím, že poznáte sebe, začnete rozpoznávat to, co patří vám a co jiným.

Obecně by se dalo říci, že citlivky intenzivně vnímají vše, co k nim přichází. Jsou citlivé na světlo, zvuky, pachy, doteky, chutě, bolesti.

„Hlavně mi nekupuj parfém, víš, že se mi z nich často zvedá žaludek.“

„Dej to prosím potišeji.“

„Je to hodně kořeněné.“

„Au to bolí.“

A tak si časem uvědomuji, proč nějaké věci říkám a jak souvisí s mojí citlivostí.

Pro vysoké vnímání všeho okolního máme vyšší riziko emočního vyhoření, proto by si každý, kdo mezi vysoce citlivé osoby patří, měl důkladně hlídat to, aby dostatečně čerpal energii a neutíkala mu tam, kam nemá.

Umět využívat svou vlastní energii a odlišit ji od té, kterou přejímáme od ostatních, je dle mého zásadním klíčem k tomu, aby se citlivkám dobře žilo.

Pokud s vámi rezonuje některý ze znaků vysoce citlivých osob, ještě to nemusí znamenat, že mezi ně patříte. Ale pokud takovou osobou jste, určitě cítíte, že nastal váš čas si o tom zjistit více.

Navzdory tomu, že se věnuji lidské mysli a nastavování programů myšlení a vzorců chování, mi přečtení téhle knihy ohromně otevřelo oči.

Je to totiž další level toho, jak pohlížet na člověka a kudy můžou vést cesty.

kdo by si měl průvodce přečíst a proč?

Doporučuji jí přečíst každému. Úplně každému bez ohledu na to, jestli vysoce citlivou osobou jste, nebo ne. Protože ve vašem životě se s velkou pravděpodobností někdo takový nachází (partner/ka, manžel/ka, dítě) a je k nezaplacení vědět, jak se cítí.